18.05.07Deset vteřin. Pět minut. Anebo čtvrthodina. Je to málo, zoufale málo. Čas zběsile utíká, rychleji než ten nejhbitější sprinter. Tomáš Necid ho přesto dokáže zkrotit a stát se jeho pánem. Za tak krátkou dobu umí sedmnáctiletý slávistický kanonýr popravit soupeře. Bez posledního přání. Bez milosti.
Tomáši,
moravská větev rodiny Necidů Ti přeje mnoho dalších fotbalových úspěchů. Jsme velmi hrdi na to jak skvěle reprezentuješ nejen fotbalové kluby, ale i jméno Necid. A zdravím i taťku Petra. Naposledy jsem ho viděl před 27 lety, když hrál hokej za Písek. Byl vynikajicí hokejista. Proto se vůbec nedivím, že si měl po kom zdědit sportovní talent.
S pozdravem
Necidovi z Hranic na Moravě
25.05.09 | 14:05 |